Standardem legionářů i pomocných sborů v námi sledovaném období za vlády císaře TRAIANA je kroužková košile, šupinová či lamelová zbroj. Typickým příkladem přilby císařského období je tzv. “galská císařská přilba” s praktickými pohyblivými lícnicemi chránící tváře a širokým dozadu vybíhající štítek na ochranu krku. Přilby byly obvykle opatřeny tulejkou pro uchycení chocholu. Vojáci v císařském období nosili na hlavě přehlídkový podélně situovaný chochol, s výjimkou centurionů, kteří nosili chochol příčný. Ochrannou výstroj doplňoval, stejně jako v předchozím období nezbytný legionářský štít či jiné druhy štítu, jako například plochá parma pro pomocné sbory. Toto legionářské “scutum” císařského období zůstalo prohnuté, kdy se nezměnila ani jeho konstrukce od starších republikových dob. Změnil se však výrazně jeho tvar, kdy po odříznutí původního zaoblení republikových legionářských štítů ve všech směrech vznikl charakteristický tvar vypouklého obdélníku. Základní a typickou zbraní legionáře bylo již staletími ověřené vrhací kopí pillum, které nesl každý legionář po dvou kusech. Druhou ofenzivní zbraní pak byl krátký meč, tedy lat. gladius. Gladia všech typů se nosily v dřevěné pochvě potažné kůží s bronzovým detailně zdobeným kováním. Řadovými legionáři a vojáky pomocných sborů nošen zavěšený na bandalíru na pravé straně, důstojníky na straně levé. Meč poté doplňovala na opasku připevněná dýka lat. pugio s listovou čepelí. Samotný opasek se zdobil zejména čtverhrannými kovovými destičkami a byl doplněn zástěrkou visící v předu na opasku tzv. cingulem, které však důstojníci oproti řadovým legionářům běžně nenosili.